• Při poslechu vážné hudby pro mě mizí čas

    Nejlépe se mi komponuje v noci, kdy se hladina kolektivního vědomí sníží na co možná nejnižší stupeň. Soustřeďuji se na atmosféru, ve které chci, aby skladba byla – jestli má být pozitivní, tklivá, pestrá nebo meditativní.
  • Lidé si mysleli, že si písničky nepíšu

    Posledních několik let jsem koncertoval opravdu hodně, tempo 150 vystoupení ročně ale dalo tělu zabrat, takže si potřebuji i trochu odpočinout a načerpat nové síly. Svůj návrat na pódia bych rád směroval právě k vydání nové desky.
  • Směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu aneb článek 13

    Jedním z nich je klíčový návrh směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (COM/2016/0593 final), který byl publikován v září 2016 a jehož cílem je především přizpůsobení autorského práva podmínkám rychle se rozvíjejícího digitálního prostředí.
  • Úvodní slovo

    Od začátku roku došlo ještě k dvěma zásadním změnám, o kterých bych se rád stručně zmínil.
  • Jdou dohromady slova punk a evergreen?

    Čekání na nápad a strkání jej do šuplíku jsou samozřejmě nejlepší řešení. Ve skutečnosti se před vydáním desky více scházíme, komponujeme a koncentrujeme se na konečné dílo.
  • Nevím, jak člověka v hlavě napadne kus melodie

    Nerad bych ustrnul v tom, že budu kopírovat písničky V blbým věku, Anděl a další a doufat, že budou mít stejný úspěch. Neustále hledám cestu, která bude zajímavá a současně v něčem nová, s prvkem překvapení. I když je občas těžké, aby se v těch překvapeních neztratilo to, co dělá Xindla Xindlem.
  • Ten, který odmítl hrát s Bobem Dylanem

    A lituji taky toho, že v kavárně, kde jsem jako teenager často hrával na mandolínu, jedno odpoledne seděl u piana Bob Dylan, který mi říkal, pojď si, hochu, zahrát, a já jsem se styděl, tak jsem s ním nehrál.
  • Ceny CLASSIC PRAGUE AWARDS

    Mohu říci, že jsme byli překvapeni i tím počtem, jelikož v tomto ročníku nám přišlo hned 39 přihlášek do všech sedmi kategorií. Ovšem pouze 32 z nich bylo tzv. platných.
  • Hudební stanice Českého rozhlasu D-dur a Jazz

    V říjnu 2017 se stanice D-dur spolu s ČRo Jazz osamostatnily a již nejsou součástí Vltavy, která už nechce být vnímána jako stanice vážné hudby. Tou je teď D-dur, před níž stojí cesta k plnohodnotné hudební stanici, která musí oslovovat posluchače různého typu: od expertů přes ty, kteří v klasické hudbě hledají relaxaci, až k posluchačům „hledajícím“.
  • Dobyli svět

    Můj kamarád Jan Beránek, který zpracoval přehled nahrávek pro knihu Jiřího Zapletala a Jiřího Mayera „Gustav Brom Můj život s kapelou“, uvádí, že se podařilo zmapovat 47 desek standardních, 218 SP, 127 EP, 170 LP, 8 speciálních, 4 CD.